Úprk
Úprk, u, m. = hrk, útok, pohrom, hefti- ger Anfall, der Andrang, Sturm, Anlauf, Galopp, die Heftigkeit; úprkem = hrkem, spěšně, pádem, tryskem, heftig, spornstreichs, über Hals und Kopf. D. Úprkem k ně- komu hnáti; úprkem šel ve všeliké nešle- chetnosti; ú-kem doskočiti; bez ú-ku (zne- náhla). V. Hle, kterako škaredá zima po- všudy v úprku pádí. Dch. Voda ú-kem do lodi hnala. Ler. Hned jsme ú-kem letěli. Us. Dch. Ú. na statek něčí učiniti; na jeden u. 3 míry piva vypiti. Bern. U-kem běžeti, Ros., se hrnouti, jeti, na někoho se obořiti, D., koně na někoho hnáti. Troj. Úprkem s dobytým mečem na někoho udeřiti. Flav. Ú-kem se poženou. Br. Ú-kem se na někoho valiti, Háj., všecky poraziti, Eus., ve zlé le- těti. Kom. Města toho dobyli prvním ú-kem. Pal. Dj. III. 2. 332., Ddk. II. 120. Pravým ú-kem mimo dům šel. BN. Nemohli úprku Čechů snésti; Kostelové jako jedním ú-kem zbořeni jsou. V. Vz Cval, Celkem.