Upříkřiti
Upříkřiti, il, en, ení = příkrým učiniti, streng, scharf machen; příkrým býti, ent- gegen sein, hart begegnen. Jg. — čeho. Aniž jest upříkřil řečí svých. Ben. — (čím) čemu. Upříkřil jsi jeho božské velebnosti těmi slovy (urazils ji). Solf. U. hovadu. Rad. zv. U. komu. Bart. Nepodobné jest, aby pánu svému u-li. Arch. IV. 507. Je-li to slýchané, aby poddaní u-li pánu svému? Pal. V. 1. 235. — komu proč. Což jest skrze křehkosť mladosti své těm všem lidem z Prahy vypověděným upříkřilo. Bart. 229. 13. — se = unáhliti se, sich erzürnen, sich übereilen. Ros. — se komu — omrzeti pří- krostí, Einem überdrüssig, lästig werden. L.