Upřímě
Upřímě = upřímo, gerad, geraden We- ges. Za Bohem u. jíti. Br. U. proti někomu táhnouti. Ben. V. Protož řeč přená nemůž nikdy u. dovedena býti, leč má v sobě ji- stění zavřené. CJB. 403. A upřímě k Hospo- dinu šla do nebe. Hus III. 161. — U. = upřímně, aufrichtig, herzlich. Téhož zdraví Vašnosti věrně a u. žádám. Žer. 339. Ne- upřímě se měl; Sám sebe u. miluješ. BR. II. 10., 99. a. Jsú někteří, jenž Krista káží, ale ne u. Hus III. 76.