Upřímný
Upřímný, -men, mna, o = rovný, ne- křivý, gerad. U. sloup. Rvač. — U. = ne- falešný, otevřený, štědrý, bezelstný, prostý, aufrichtig, unverstellt, offenherzig, offen, treuherzig, freimüthig, innig, inniglich. Jg. U. člověk co na srdci, to na jazyku má. Us. Tč. Dělal se upřímným. Dch. Bola to dzevčina srdca uprimného. Sl. ps 47. Ej dyž vypoví, bude jinší, budě děvčinka upřím- nější; Proto je červená, že je u-ná. Sá. P. 230., 284. (Tč. ). Nediv se řeči té u-né. Pal. Dj. IV. 2. 162. U-ným slova božího učitelem býti. V. U-ného srdce býti. V. U. vyznání, srdce, u. Čech, D., tvář (otevřená), Us., práce. Kom. Člověk u. všechněm jest osožný. Prov. — ke komu. Buď u-mným k druhým, bude i k tobě jiný takým. Bern. Aničko, dzě- večko, poviz mě věrně, ežli maš upřimne srdečko ke mně!; Bude-li má milá ke mně tak u-ná, otevře dvůr. Sš. P. 387., 784. Buď ke mně u-nej; Já jsem k tobě byl u. Er. P. 125., 181. Která má milého k sobě u-ného. Er. P. 491. — komu. Která má milého sobě u-ného, ta naříkat bude. Sš. P. 87. — kde. Na srdci upřímným býti. Smrž., Pr. — čím. Dobrý jest Bůh těm, jižto jsou upřímni srdcem. Št. Vz Přímý.