Upřímo
Upřímo (zastr. upřemo) = přímo, z příma, gerade, aufrecht; gerade, direkt, aufrichtig. Stój v spravedlnosti, jako věc čtverhranatá, jež kam ji vrhú, stane u. Hus I. 349. Ma- gnet se obrací k půlnoci u. Kom. Ta cesta u. tam vede. Us. U. nejblíž (poctivě). Č. M. 62. A půhon ten k přísaze na mnohých mí- stech býval jest, že mnohý u. neveda ani svědků druhého pohnal jest. Tov. 38. Pán ráčil u. jeti do Prahy. Břez. 183. Kristovu pravdu u. vyznávati. Hus II. 9. Proto se dal u. Ksm. II. 185. U. jdú do ráje (blázni přirození). Jel. Enc. m. 38. Sami u. k Bohu na modlitbách se utíkajíce. BR. II. 683. a. Císař u. z Brna do Prahy táhl. V. Ty platy obracovali jednostejně u. pro milý Buoh na kaplanství; Matyáš král přijel u. do města Čáslavě. Dač, I. 118., 353. To zvěděvše Čechové u. na něho táhli. Let. 78. U. a bez- prostředně; Postavil se u. proti městům; Kus první u. jest proti kompaktatům; Moc a působení jeho nevztahovaly se u. nežli ke čtyřem krajům. Pal. Dj. II. 115., V. 2. 121., III. 3. 222., IV. 1. 76. (Šd. ). Ještě věz, že někdy jest slib u. k hřiechu a ten nikoli má držien býti; Má prositi za blahoslaven- stvie a za ty věci, jenž u. nás vedú k němu; To ustanovenie jest u. proti Kristovu usta- novenie; Pravdy u. a zjevné kázati jsem nesměl; Volenti měli by ho u. voliti; Proto čtenie výkladu nepotřebuje, proto že uka- zuje u. a zjevně, kterak se jest stalo; Ne- hledíš osoby lidí t. j. pravíš pravdu u. i ve- likým lidem i malým dóstojenstvie; A tak Kristus u. jest ďáblu protiven. Hus I. 267., 310., 409., 455., 464., II. 383., 397., 423. (Tč. ). Okolo dále, u. blíže. Prov. Vz Pří- mosť. U. v nebe vchází. V. U. k němu šel. Har.