Upříti
Upříti (na Slov. upřeti), upru, upři, upra (ouc), přel, en a ín, ení (na Slov. upřetí, upřetý); upírati = podepříti, opříti, auf- stützen; obrátiti, naměřiti, richten; násilně vpadnouti, hindringen, hinstürzen, einfallen; urputně v úmysl sobě vzíti, na čem se usta- noviti, bei etwas hartnäckig bestehen, etwas durchaus haben wollen, heftig verlangen, worauf zielen, sich etwas fest vornehmen; zapříti, ableugnen. Jg. — abs. Kam upřel, tam chce (o člověku svévolném). Bern., Kom., Č. Vz Svéhlavý. — co. Upři (= opři) ten sloup, ať nepadne. Us. Věc u., in Ab- rede stellen. U. očí (k něčemu obrátiti a jich s toho nespustiti). Us. — co komu: znalosť věcí. Ddk. III. 267. Vše mu upřel (zapřel). Us. Národu německému co poli- tickému tělu upíral schopnosť k životu. Ddk. V. 352. — komu čeho. Kdož by mu toho upřel, šp. m.: to. — co, se nač (kam): oči na stěnu. V. Ještě jsem se na to neupřel (se neustanovil). Bern. U. nač mysl, zrak. Nz. Upřel sa na to (= rázně se odhodlal). Na mor. Zlínsku. Brt. — (co) kam (v co, k čemu, do čeho, nač). Oči v jedno místo u., St. skl., v oblak. Jel. Mysl, zrak v něco u. Nz. Oko veň upřevše, jej u sebe chtie mieti. Št. Upříti mysl k něčemu. Jel. Zrak mysli své k mocí božie u. Št. Mysl k do- brému. Št. U-li zrak v nebe. Sš. Sk. 10. Oči na obraz u. Svůj zrak v pravdu u. Št. N. 273., 33. Jediná žena v mraky upírá své zraky. Kká. Š. 45. Oči upřel v zemi. Hus II. 245. U. do města, do tábora = násilně vpadnouti. — sobě co, sobě nač = v čem se zasaditi, na čem se ustanoviti, sich in den Kopf setzen (vz nahoře). Když on sobě co upře, žádný nic neříkej. Ros. Nač sobě upřel, na to natáhnouti chce. Kom. Na koho si upře, s tím je amen. Us. Šd. Co si upře, to musí býti. Upřeli si, že mě dom ze služby nepustí. Mor. Šd., Kd. — co komu kdy. Při vší zmatečnosti nedá se jí upříti historického obsahu. Ddk. II. 290. — jak. Vším právem u-li knížeti Bedřichovi ná- padnictví trůnu. Ddk. IV. 3. — že. Nelze upírati, že trpící strana vzpomínává křivd dlouho s trpkostí. Ddk. II. 421. (80. ). — s inft. Upřel se zde přes noc býti. Dh. 80. — komu co z čeho: z dluhu. Sych. — se čemu jak: se vším úsilím (= opříti se), sich widersetzen, sich gegen etwas stemmen. Jel. — se v čem = ustanoviti se ve svém úmyslu, worauf bestehen, eigensinnig sein. Mudr.