Uptání
Uptání, n., die Erforschung. J. tr. Slušíť tu přísahu stranám každý čas činiti, když- koli sluší súdci na soudě seděti, nebť není útočiště nepravosti, ale u. pravdy. CJB. 399. U. = dotaz. BR. II. 803. b. S rozmyslem a s mnohým uptáním na tom jsme zůstali. Pal. Dj. V. 1. 385. Uptajíce se toho mají to na pány vnésti a podlé toho u. páni mají je súditi. Půh. II. 549. A vedlé spravedli- vého u. a práva ráčí jim o to konec uči- činiti. Arch. IV. 314.