Uráčiti
Uráčiti, il, en, ení = učastovati, bewir- then. L. — se u koho = veselým býti, sich gütlich thun, sich schmecken lassen. L. — koho čím = poctiti, beehren. Žena všemi dary od přírody uráčená. — jak. Přátel svých bohatě uráčili = obdařili. L. — se komu. S naším majetkem hospodařil, jak se mu uráčilo, nach Belieben. Us. Šd. — se k čemu. Nechce se k tomu uráčiti, er will sich nicht dazu bequemen. Us. Dch. — s inft. Sotva uráčil na mne pohlednouti (ráčil). D.