Urážka
Urážka, y, f. = uražení, úraz, der Anstoss, die Verletzung, Verunglimpfung. V. U. = po- ranení, die Verwundung. Kda. U. důstojnosti královské. Apol. Urážek neodplacovati. Kom. Bez u-ky svědomí. Žer. Bez u. to pravím. D. U. cti skutkem. J. tr. Za u-ku to kladl. Us Vk. Žaloba z u-ky. J. tr. Pře pro u-ku. J. tr. Za urážku něco míti klásti. Činiti někomu u-ky; Urážku mimo sebe pustiti; Zapomeň na tu urážku; Ba nikdy!; Urážce se vydati. Us. Dch. Bráti na u-ku. U Rychn. Vk. Král Fridrich cítil u-ku, jaká se mu stala tím, že se Vladislav nedostavil. Ddk. III. 199. Zde musí člověk mnoho urážek překousati. Us. Dch. Protož sv. Petr die o něm, že jest kámen u-ky; Kristus kámen u-ky zlým; Netoliko ten blúdi, ale i jiným u-ky bludóv připravuje a potvrzuje. Hus I. 245., 370., 458. (Tč. ). — U. = oč se uraziti může, der Anstoss, das Aergerniss. Reš. U-ku míti (urážeti se, pohoršovati se nad něčím). D.