UrbářUrbář, e, m., z sřněm. urbor, urbur (z urbs)
. Mz. 360.
U. = kniha
, v níž poznamenána jsou pole, zahrady
, luka k městu n
. k místu náležející s jejich držiteli a daněmi (registra,
knihy), das Urbarium, Grundbuch. Jg. Cf. Gl. 349., S. N. —
U. =
výtěžek nebo užitek z pozemků. Rk
.