Určitý
Určitý = ustanovený, uložený, bestimmt, präcis, fest-, angesetzt. Aby na určitý den přišel; v u. čas (se postaviti, Ros. ). V. Prodlil mimo u. čas. Br. V u. lhůtě dluh zapraviti. Sych. U. sloučeniny (jistou míru všelikých prvků zavírající). Pr. Chym. U. přípověď, slib. U. člen, veličina, rovnice, figura. Nz. Kruh jest určitá figura. Nz. U. slova, gebundene Worte, vyjádření, udání, rozkaz, heslo, ujednání, částka něčeho, zpráva; v u-tou hodinu, v neurčitých výrazech. Dch. Měli směr u tý a positivní před sebou. Pal. Dj. III. 3. 278. Ustanoveno se na tom, aby výprava do Palaestiny děla se dle u-ho roz- vrhu; Zde přijímala vzpoura vždy určitěj- šího rázu. Ddk. II. 357., III. 29. U. čas, vz čas určitý. U. jméno přídavné má v muž. rodě vždy určitý východ a to po tvrdých souhláskách -ý (v žen. rodě -á, v střed, -é) a po měkkých souhláskách ve všech rodech -í: veselý, á, -é; pěší. Kz. Určité číslovky, vz Číslovky. — jak: na vlas u. Šm. — k čemn: Čas k slavení velikonoci u. Br.