Uroditi
Uroditi, uroď, il, zen, ení; na Slov. děn, ění; urázeti, urozovati = zroditi, poroditi, povstati, gebären, zur Welt bringen. Us. — co, koho (komu). Urodila syna Nekla- novi. Háj. U. radosť (přinésti), hněv. V. Ta pánu a manželu svému u-la tři syny. Lp. 98. Já dnes urodil sem tě. Ž. wit. 2. 7. Dorota, dcera má, urodila syna. Dač. I. 102. Zaječina krev smutnou urodí. Jir. Ves. čt. 379. Pakli urodí syna; Otevři se země a uroď spasitele; Kdo jest u-dil kropie rosné? BO. Otec vždy slove něčí proto, že jest ho tělestně urodil; Otec bude nad synem, jeli- kož jest ho u-dil; Žádosť když počne, urodí hřiech. Hus 1. 137., 152., 347. (Tč. ). — koho kam nač. U-dil se člověk na svět; Chce Bóh, aby každý znamenal, že neurodie sě v svět na hody, ale k pracování. Hus II. 177., III. 133. (Tč. ). — koho, se čím. Maria nám Boha bratrem urodila. Výb. I. 771. U. koho pánem. Št. O ob. vc. 152. Pomně, že se je takéž urodil (král) holoplíštětem ne- statečným. Št. N. 85. — kdy. Žena Duchka ševce u-la pořád ve třech dnech čtvero dí- tek. Dač. I. 144. U-dil se po mně. Hus II. 22. — se odkud. Jakkoli kruté byly vá- lečné ty běhy, přece i z nich u-dil se již nejeden duchovní prospěch. Pal. Dj. III. 3. 110. U-dil ho z té ženy. ZN. Z cizoložné mateře u-dil se. BO. Starý člověk jest ten, jenž z Adama urodiv se jeho ke zlu ná- klonnosť v sobě nese. Sš. II. 70. Sv. Arnulf u-dil se od otce Botgysie; Co se z ďábla urodí, ďábel jest. Pass. mus. 328., 348. Syn boží z panny se narodil; Narodí-li se kto z ducha sv.; Věru, věru pravi tobě, jedné ač kto se u-dí z vody a ducha sv., nemóž vjíti v královstvie nebeské; Člověk urodě se z ženy naplní se mnohými psotami; Z po- kolenie židovského se u-dí; Což urozeno jest z těla, tělo jest. Hus I. 5., 51., 99., 284., II. 104., 227. (Tč. ). Bůh jest z podstaty ot- covy dřéve všech věkov urozen. Št. — co (se) kde. Ta krása divnou by mi milosť i v srdci k sobě urodila. Jel. Urodil jsem se v svobodě. Jel. U-dil se (Kristus) v životě a potom rádným obyčejem času z života panny Marie. Hus. I. 16. Letos se v naší zahrádce hezké víno urodilo. Us. Ntk. Což v nie sě u-lo, od ducha sv. jest. Hus II. 423. V Kristu (duchovně) se u-dil. Hus I. 138. V níž (ve vsi) sě ten svatý u-dil. Hr. rk. 5. — se. Ž. wit. 44. 17. Víno, ovoce, obilí se urodilo. Ros. Také i na to, kde jsem se u-la se ptáte. Jel. En. m. 11. Oř mělkce, sij řídce, urodí se ti metlice. Brt. S. 142. Jak nám práce Bóh požehná, u-dí se i zboží. Na Slov. Tč. — se komu. Letos málo se nám urodilo. Us. Šd. A jinéhoť (vína) nemám žádného než to, kteréž mi se urodilo. Arch. II. 173. Syn, jenž urodí se tobě, bude muž najpokojnější. Hus I. 174. — se jak. Vína a ovoce urodilo se nám do Boha. Mor. Šd. Blíženec slove ten, který sě sám druhý neb sám třetie urodí po jednú od jedné matky; V Kristu Ježíšovi slovem božím já jsem vás urodil. (Pav. Kor. 1. 4. ); Každý člověk, když smr- telně shřeší, tehdy ihned sě z ďábla v hřie- chu urodí. Hus II. 163., II. 231., 321. (Tč. ). Slep se jest u-dil. ZN. — se komu kde: na poli. Us., Jel. 237*