Úrok
Úrok, u, m. = něco umluveného, určeného, das Besprochene, Bestimmte, Festgesetzte, der Vertrag, Beschluss. Podlé úroka bož- ského nikdy nebude skonánie. Hr. rk. 181. — Ú. = plat roční, das Jahrgeld, die Ab- gabe. A, tiem sedáním země u-ka zprostili. St. skl. Úroky z měst královských. Úrok k záduším. Pr. měst. Ú-ky domovní, Haus- zins, z tlukáren (tlukárné, pucherné), Poch-, Werkszinsen. J. tr. Vložil ú. na zemi; I učiněn jest jeho robotným a platil jemu úroky (tribut). Bj. Odtiskl mě od mých ú-kóv i od jiných nadbytóv; Pobral mi ú-ky i jiné pomoci z lidí; Vybíral odtud ú-ky a jiné daně a roboty bezprávně; Po- bral mi z mých lidí úrokóv, odmrtí a jiných poplatkóv. Půh. I. 170., 289, II. 95., 162. (Tč. ), Ú. z půdy zemské, Bodenzins. J. tr. — Ú. = co se určitým časem platí, plat roční z něčeho ku př. z pole, z domu, zvl. z listiny, der Zins, Hauszins, die Abgabe, Interessen. V. Ú. jest plat určený v jmeno- vitý čas s něčeho aneb pro něco. Št. — Ú. = roční plat z půjčeného kapitálu dle procentů vyměřený. S. N. Ú. český (6%), císařský (5%), V., peněžitý, z peněz, za- držalý, Vš. Jir. 211. —212., nezapravený, manský, pro obmeškání n. z prodlení, Saum- salszinsen, J. tr., státní, promlčený, pro- stálý, smluvený, stálý, nejistý, zaplacený, nedoplacený, zrůstající, projednací (z pro- jednání, Bestandz... ), z půdy, z náhrad, splatný, skladní, pořád jdoucí, běžný, z ře- mesla, ze živnosti, ú. náležející, Aktivinte- ressen. Nz. Ú. zasedělý. Brt S. 117. Už má zasedzené (zasezené) ú-ky, verfallene Z. Slez. Šd. Ú-ky 6 % v Čechách byly na sněmě j dne 30. dubna 1543. vyměřeny. Ú-ky ži- dovské (= lichvářské, Wucher-). Us. Šd., Šp. Pod (na) ú. půjčiti, peníze dáti; na ú-ky dáti (zúročiti); na ú. peněz půjčovati: peníze pod ú. půjčené; peníze pod (na) ú. vzíti se dlužiti). V. Z peněz ú. bráti. Nz., D. Úrokem na něm 10 ze sta pohledával. Sych. Ú. bráti, vytahovati. Kom. Ú. dáti, složiti, zaplatiti. D. Ani na veliké ú-ky peněz vydlužiti se nemohl. Kram. Vybírání daně a ú-ku; den odvádění ú-ků. D. Kdo od ú-ků živ jest (úročník). D. U-kem se živiti. Ros. Ú. na ú. V. U-ky k hlavní summě (ku kapitálu) přiraziti; peníze pod ú-ky uložiti, ukládati, dáti (auf Interessen anlegen, Tov. k. 171). ú-ky rostou, vzrůstají; užitky z ú-kův; osvobozený od ú-kův, svobodnosť od ú-kův, míra ú-kův: kvitance z ú-kův; smlouva o ú-ky, pán dědičného ú-ku; ú-ky z hlavní summy, ú. jde ode dne... J. tr. Z kapitálu jde 5 ze sta úroku; ú-ky složité (ú. na ú., intér?t composé, usura composita, Zins von Zinsen). Nz., Ú. z předplatných ú-ků, Rabattkonto. Šp. Ú. na konec (splatné), Dekursivzinsen, ú. napřed neb předběžné, Anticipando-Zinsen. Dch. Peníze na úroky půjčené. Us. Šd. Kniha jdoucích ú-ků; účet z ú-ků. Nz. Ú-ky zapraviti; placení ú-kův. Er. Peníze pod ú-ky uložiti, šp. prý m.: na úroky; ale frase ona jest dobra, vz před- cházející. Schodek, srážka, břímě, jistota, summa, náležitosť, seznam, přebytek ú-kův; dlužní list s ú-ky pěti ze sta; ú-ky z hlavní summy; účet z úrokův (úrokový); úroky z ú-kův, ú-ky na ú-cích; ú. po 10 kr. denně (na den); úrok čtyř, pěti, šesti atd. zlatých ze sta; ú-ky někomu z něčeho platiti; ú-ky nejsou uhrazeny (sind nicht gedeckt); ú-ky vyrovnati, spočítati, zapsati, odpustiti, ode- psati, rozmnožiti, zapraviti, postoupiti, pře- vzíti, vymáhati, zmenšiti, zvýšiti, doplatiti; lhůta k placení ú-kův. Šp. Kterýžto dluh slibujem zaplatiti i s úroky zadržalými. Tov. 171. Ú. na summu hlavní po zatčení, dokudž kdo neplatí, předse šel; Úrok starý t. j. deset kop ze sta kop, vyzdvižen a nový nařízen. Vz Zř. zem. Jir. Q. 26., K. 32. Ú-kuov co ze sta kop bráti se mělo. Vz Zř. zem. Jir. P. 1. U. ze sta. Vz Žer. Záp. I. 216. On tam má své peníze z ú-ků (= na ú-ky). U Chocerad. Vk. Té doby dle zá- konů kanonických ú-ky co lichva byly za- kázány. Ddk. IV. 160. Dluh jsme zaplatili, abychom z sebe ú-kuov více nedávali. 1467. (Tč. ). List, když kdo chtěl pro ú. bráti. Vz Vš. Jir. 366. Žaloval, kterak zaň ru- kojmie jest do cechu bratrského k božiemu tělu za zádušní penieze za šest hřiven ji- stiny a za dvě hřivně ú-ků; V ú. ty peníze nemají dávány býti; Aby jemu těch 50 zl. položili a spravili i s ú-ky neodkládajíc; Též také drahně ú-kóv z těch peněz po- vinovat jest do cechuov; poněvadž jiní dobří lidé z peněz svých vypůjčených ú. berú, že on jest týmž obyčejem peněz svých půjčil; Jeden starý konšel puojčil jest ně- kterú summu zl. v úrok, na to zápis má, jakož obyčej jest pod stávkami. NB. Tč. 146.. 206.. 212., 217., 227. Mých ú-kóv na mé věno mi nevydával; Že mi měl ú-ky vy- dávati na každý rok 20 hř. g.; Jemu jich požičila a na ty peníze měl mi ú. dávati a tu ú-ka ani peněz nechce dáti; Měl dáti ú-ka 20 hř. na 200 hř.; Ti ú-ci, ješto leží, mají dáni býti Václavovi; Aniž také ú-ka 12 kop, jakož jsú, zapsali a slíbili, již od šesti let nevydali; Ú-ky doživotné, zadržené. Půh. I. 182., 296., 340., 383, II. 99., 313., 584. (Tč. ). Po jejie smrti lidé z Olešné no- sili sú ú-ky p. Hájkovi na Zviekov; Marti- novi Paldrovi dává ú-ky zadržalé; Jan vinil Soběslava, žeby bral z něho ú.; Jáť mu ú-ky jeho meškati nebudu. Arch. I. 165., II. 203., III. 344., IV. 27. (Šd. ). Béře mi ú-ky na mých lidech; Pobral mi ú-ky s lidí. Půh. II. 428., 473. On ú-ku nebeře, poněvadž se mu summy hlavní nedostává (Vz Chu- doba); Na ú. pánu Bohu dává, kdo se nad chudým smilovává; Ú-ky mají bystré kroky. Č. Ú-ky vydržením let k přetržení nepři- cházejí. Rb. Vz Procento, Vš. 570., Osoh, Sedláni a Rb. 273. — Ú., u starých = daň, kterou poddaní v celém království z polí pánům a držitelům statků dvakrát do roka, totiž o sv. Jiří a o sv. Havle (ú. svatojirský a svatohavelský) platívali. Jg. Jestliže by nedal ú-ka při sv. Jiří neb při sv. Havle, tehdy ten můž s komorníkem bráti pro ne- dání ú-ka toho na těch dědinách, jakž zápis ukazuje. Zř. F. I. G. XXXI. Cf. Gl. 350. Stavové na sněmích svolujíce veřejné po- platky, svolovali je obyč. po úroku t. j. po poletním příjmu ze všech dědičných statků svých nemovitých. Pal. Rdh. I. 177. A pak když přišel sv. Jiří, nechtěli páni a panošie peněz v ú-ce bráti. Let. 175. Ú-kové svato- jirští. Arch. III. 250. — Ú. = peníze na úrok, Geld auf Zinsen. Úroky na domy jim půjčuje. Ctib. — Ú. = nájem, der Pacht. Užitky z ú-ku. J. tr., Bern. Pakliby kterú vinnici rozdával v úrok. Sob. 247. — Ú. = úročky, der Ansprung. Us. — Ú. = uhra- nutí, uřknutí, die Beschreiung. V. Úrok zaří- kávati, zažehnávati. Us. Ft. Bez úroku = bez uřknutí. Pk., Kda. Když kdo cizí přijda do chléva beze všeho prohlížel by si do- bytek, mohl by ho snadno uřknouti; třeba tu říci: Ne úroku, bez úroku. Mor. Brt., Tr., Skd., Šd. Ale slečinka má krásné vlasy opravdu bez úroku. Mor. Když dostane úroky (když jej někdo uřkne), zatřepá no- žičkama a je po něm. U Dobruš. Vk. Po- máhati od ú-ku. Us. Šd. Proti ú-ku nosí se něco červeného. Mus. 1853. 478. Jak ú-ky zažehnávaji? Vz Mus. 1854. 536. Vz Sbtk. 27., 49., 296, 297., 318. — Ú. = domluva, der Verweis. Mm.