Úřední
Úřední, -dný, uřadní = k úřadu náleže- jící, vz Uřadní. Ú. osoba, služebník, povo- lání, V., osoba, Br., dům, práce, věc, moc, obor (meze ú-dního oboru, ú. působnosti), přepis, obvod, list, dopisování, služebník, připomenutí, vysvětlení, úřadování, řízeni, osoba, manství, místo, místnosť, protokol, řád, stupeň, důstojenství, prostor, věc, zá- ležitosť, den, pečeť, činnosť, konání, zá- stupce, působení, ú. učinění spisu, ú. se- psání něčeho, tajnosť, způsob psaní, vy- svědčení, J. tr., listina, Řd., jednání, sluha, vypomahač, potřeby, stavení, budova, na- řadí, řízení, správce, pořad, stupeň, postup, záležitosť, zábradlí, přehrádka, písař, svět- nice, hodiny, sloh, činnosť, záloha, půso- bení, představený. Šp. Jestliže by kdo úřed- níky menší nařekl neb některého z nich, což by se úředních věcí dotýkalo. Zř. F. l. H. XXXV. Vz Úředlný.