Úředník, úřadník
Úředník, úřadník (zrušením přehlásky), a, úředníček, čka, m. Vz Úředlní, Úřadník. Nová čeština i jinde valnou čásť starobylých zpátečních přehlásek zrušila. Gb. V jižních Čech. ouřadník. Kts. Úřadník, Úředník. V. Ú. = každý, kdo zastává nějaký úřad. Vz S. N. U. nejvyšší zemský, menší zemský, královský, vz Tov. 14., 24., 125., 126., Gl. 349., ú. králové, vyšehradského probošta, lb. 350., ú-ci panští, vz Tov. 125., ú-ci na mezích, Tov. 74., 75., ú. důchodní nad po- kladem, záduší (kostelník), V., potravní, při počtech (účetník), nad mírou a váhou ustanovený, hospodářský, D., při deskách zemských; ú. města, pokladu, důchodu, Ros.; konceptní a kancelářský či manipu- lační, S. N., účtárny n. při účtárně, J. tr., vně ustanovený, exponierter B., nad lesy, Er., přehlížecí, kontrolující, společnosti ak- ciové, účtární, účetnický, príkazný (ú. je v příkaznosti, ú. ze třídy příkazných); ú. cukrovarnický, při výrobě, při provozováni, der Betriebs-, plynárny, Gasanstalts-, to- várny, Fabriks-. Šp. Ú. při nadacích, Fonds-, komorní správy, Kameral-, hutní, Hütten-. J. tr. Ú. nevyčtený. Půh. II. 188. Ú. obvodu kutacího, v horn., der Revierbeamte. Zpr. arch. VIII. 116. U-ci hospodářští: hospo- dářský příručí, purkrabí, důchodní, správce dvorů, vyšší (vrchní) správce, ředitel, rada. Pt. Úředník k veřejným dražbám oprávněný. Us. Úředníkóm od zvodóv. Půh. II. 398. Přikazujeme všem našim ú-kům. CJB. 273. O ú-cích a jejich pracích v starší době vz Zříz. zem. Jir. 480. —481., 701. (index). Žu- pané a dvorští ú-ci chtíce úřady své dle vlastní zvůle spravovati, drželi se Kunrata. Ddk. III. 90. Aby to zbožie spravoval ja- kožto mocný ú. Arch. I. 218. Ú-ky saditi a jmenovati. Let. 99. O ú-cích, když k ně- komu šli n. jeli, vz Vš. Jir. 179. Ú. nad kumpanií jízdných; U brány strahovské nad stráží nejpřednější ú. Bck. II. 2. 280., 281. V takovém soudu aby byli napřed posazeni ú-ci, kteří z práva při soudu zemském se- dati mají. Zř. F. I. A. X. 2. Ú-ka pod pří- saha vzíti. D. Stav, počet ú-kův, povýšení ú-ka; ú-ka podkoupiti, podplatiti, uplatiti, dary porušiti. Šp. Ú-ky proměšovati (mit Beamten abwechseln), J. tr., sobě usaditi, zříditi; s úřadu složiti, ssaditi (vz Úřad). Er. Při nařizování ú-ků ctnosti spíše nežli statku jich Šetřiti se má. Pr. Ú-ka přesaditi, lépe: přeložiti. Jv., Ú. na vsi pýcha, pán o ní ledva slýchá; Úředníkem býti ne bez medu žíti; Přijede ú., nebývá bez koláče. Vz, Koláč. Pk. Vz Vrchnosť, Vš. 570.