Usaditi
Usaditi, usaď, dě (íc), il, zen, ení (na Slov. -děn, ění); usázeli, el, en, ení; usa- zovati = posaditi, setzen, hinsetzen; osa- diti, ansiedeln; ustanoviti, einsetzen; se = sednouti, sich setzen, sich niederlassen o. niedersetzen; ssaditi se, na dno padnouti, sich setzen, zu Grunde sinken; učistili se, sich klären; osaditi se, obydlí zvoliti, sich wo setzen, ansiedeln, festen Fuss fassen; usednouti, sich lagern; přilepiti se, lpěti, sich ansetzen, sieh anlegen, hängen bleiben, ankleben; ustanoviti se, besehliessen. Jg. — co, koho: soudce, biskupa, Us., clo = usta- noviti. V. Když úředníka nového usadí, jemuž právo škodu opovídati. Kn. rož. 220. U. soud vojenský, levé křídlo vojska. Dch. Usazovati tuk (tukem obrůstati, Fett ab- lagern). Dch. Usaď věrného kněze, ať s li- dem pracuje. Hus I. 445. — čeho šp. m.: co. Vz I. 391. U. kazatelů, šp. m.: kazatele. Brt. — koho, se kde: hosta podlé sebe. Us. Podlé moře se usadili Dal. 6. Dítě na stolici. Us. Kvasnice na dně se usadily. Ros. Tehdy pán těch gruntů, dokudžby pořádný perkmistr na těch horách usazen nebyl, na žádosť jich šachty atd. propůj- čovati povinen bude. Nar. o h. a k. Usadil ho v Polště. Jg. Usadil se ve Vlaších. Kram. U. se v stínu, Kom., se v zemi, Us., v ně- čím srdci. Kom. U. se v tom stavu. Kom. Kopet se usazuje v komíně. Us. Usazovali soudce po krajinách. Pal. Dj. III. 3. 136. I veliká čásť židů se mezi nimi usadila. Sš. II. 3. U. koho v rajském domu. Kat. 1876. Už ho len usadila vedľa seba. Dbš. Sl. pov. I. 105. Němečtí kolonisté rádi usa- zovali se odtud na jihozápadních, osojních stráních těchto hor; Jaroslav v Kyjevě se usadiv nyní s císařem v přátelství vešel; Břetislav usadil se v Hradci Králové; Slo- vané usadili se především v úrodných ní- žinách. Ddk. II. 74., 83., 329., IV. 130. (Tč. ). — U. se na čem = ustanoviti se. Boč. — koho kam kde: mezi bohy. D., Pass. Bořivoje beránka zbavují panství usa- zujíce na trůn Svatopluka, zuřivějšího nad tygra. Ddk. II. 391. U. někoho na úřad, J. tr., Dch., na stolec. Ddk. II. 301. — co na koho (kým). Soud na někoho u. Bl. Soud na né usadil některými pány morav- skými. Zb. exc. — koho nač. Aby ižádný jiný zlata neb střiebra k minci naší neku- poval, než kohožby on na to od sebe usa- dil a vyslal. Arch. I. 208. — co, koho zač: za správce (= ustanoviti). Jg. Usazujeme za hejtmany naše urozené Oldřicha a Men- harta. Arch. III. 463. Pokání za něco u. BN. — co komu: stráži (= postaviti). Kat. 2429. — koho čím. Usaditi koho králem (= ustanoviti), Troj., notářem, Us., Vk., ně- koho něčím. Ludv. z Pernšt. — co s čeho. Jest tu také krčma; i usadil z ní platu s kaž- dého věrtele mís. groš. Arch. I. 354. — jak. Usadili se po řadách. Sš. Ev. Mk. 29. A hned také slavnostním způsobem v městě se usa- dil. Ddk. VI. 147. Všetečně svú žádostí se neusazuj na prvniem miestě. Hus II. 364. Lidé, ježtos usadil bydlem v městech samar- ských. Bj. — koho nad kým: nad služeb- níky. Bibl. — se. Usadil se. Kom., Br., Sych. Včely se usadily. D. Pivo, víno se usadilo. Us. Prach se u-dil. Dch. Vápno se rádo usazuje, lagert sich gerne; mastnota, tuk se usazuje. Šp. Usadil se a hlasitě mlu- vil. BR. II. 18. — se kdy. V Římě za Tibera se u-li. Sš. Sk. 72. U-li se tam po potopě světa. Šb. Lit. I. 13. — se kam. Kal se na dno usadil. Jg. Ptáci na koráb se usadili. Us.