Úsečný
Úsečný = precisní, stručný, präcis, ab- gemessen. Nz. Ú. výměr. Log. Obrácení takové ú. smysl slov sebou obnáší. Sš. J. 256. V úsečném přehledu ideu a význam vtělení syna božího vyličuje. Sš. J. 16. (Hý. ). — Ú. = štípavý, kousavý, bissig. Ú. jazyk, řeč, slovo, člověk. Na Mor. Tč.