Uschopniti
Uschopniti, il, ěn, ění; uschopňovati = schopným učiniti, fähig, empfänglich machen. — koho, co. Rk. Tyto vlastností uschop- ňovaly jej (Mojžíše) býti sprostitelem a vý- bavcem národa. Sš. Sk. 82. — koho k če- mu. Fěrtuch a lichota uschopní nejhloupěj- šího k největšímu postavení. Na Mor. Tč. Že (pohané) ku přijetí darů ducha sv. do- cela uschopněni byli; Abychom uschopněni byli ke skutkům dobrým. Sš. Sk. 131., II. 96. (Hý. ).