Uskočiti
Uskočiti, il, ení; uskákati, uskáči a (uská- kati, uskakovati, uskákávati = odskočiti, auf die Seite springen, weg-, ab-, entspringen; utéci, ustraniti, entweichen, entfliehen, ent- springen; skákáním dovésti, springend er- reichen; přemoci, im Sprung besiegen. — abs. Rané ptáče neuletí-li, ale uskáče. Prov. Hodiny uskakují (= čas prchá). U Olom. Sd. — kam: za sloup, Ros., na stranu. Ros. — komu: pták mu uskočil. Ros. — odkud. Rovný rovnému sa raduje, od ne- rovného uskakuje. Na Slov. Tč. Aby mu z rány uskočil. Abr. z G. A já se udělám malú veveričkú a uskočím tobě z dubu na jedličku. Sš. P. 691. Dvě kopy nám uskočí z našeho počtu = o dvě kopy bude méně, nežli jsme počítali. Na Zlínsku. Brt. U. od rány. Sved. — koho = skákáním přemoci; 2. skákáním přetrhnouti. Ros. — komu za kým. Bude ze mňa mrcha voják, já vám budu uskakovat za milú; Dyž ty budeš uskakovat za milú, budú tobě dvá kapráli za sluhu. Sš. P. 571. — Uskákati se, sich satt springen. Us. Tč.