Uskutečniti
Uskutečniti, il, ěn, ění, uskutečňovati, slovo nové = ve skutek uvésti, ke skutku (ke konci, k místu) přivésti, provésti, vyko- nati, vyplniti, skutečným učiniti, poříditi, způsobiti, verwirklichen, ins Werk setzen, bewerkstelligen. Rostl. — co čím. To se může jiskrou mlunnou u. Pr. Chym. - co: svou tužbu, Ddk. III. 91., radu boží. Sš. L. 149. Význam svého jména upraviti a u. Sš. II. 119. — se. Ta věc se u-la. Us. Dch. — se kdy. Časy osvěhy té se uskuteční s při- bytím druhým Páně. Sš. Sk. 41.