Uslyšeti. — abs
Uslyšeti. — abs. U-šána vaše prosba. Výb. II. 17. Aby byl u-šán. Pož. 3. U-šán jest hlas nebeský. Výb. II. 21.— co, koho. U. něčí hlas, prosbu. Ž. wit. Uslyš ny, slovo lida svého. Výb. II. 12., 35. Ktož chce, aby jej Buoh u-šal. Št. Kn. š. 6. — kde. Za koho vy prosíte, ten jest u Boha u-šán. Výb. II. 17. — v čem. Ve všem u-šána, co jsi prosila. Výb. II. 21. Rač mě v mé prosbě u. Sv. ruk 374., 298. Chceme-li býti o svých prosbách uslyšieni. Št. Kn š. 48. — na čem. Na tom u-šán. Pass. 469., Kar. 115. Což budú žádati, na tom je u-ší. Výb. I. 299. Na tom ji sv. Kliment u-šav řekl. Výb. I. 283. Hospodin na prosbě ho uslyšel. Pass. mus. 465, — že. U-šev, že veliké sbožie má. Pass. XIV. — co kdy. V súdný den žalostné slovo u-šie. Št. Kn š. 22. — co od koho. To od nich u šav. Pass.