Usmířiti
Usmířiti, il, en, ení, versöhnen. — co, koho (jak). Tudy mohl Kristus lidstvo u.; Následuje, že i andělé skrze Krista usmí- řeni byli; I vás nyní u-il v těle jeho (Kri- stově) skrze smrť. Sš. II. 201., 202., 198. — koho s kým (kde). A aby usmířil oba v jednom těle s Bohem skrze kříž; S sebou Bůh u. hodlal veškerenstvo. Sš. II. 97.. 201. Filip u-řil se ihned s Přemyslem Otakarem. Ddk. VI. 76. — koho čím. Sočení přítrž učinil a císaře poddanou povolností u-il; Danielovi se podařilo u. krále u-ním od Vladislava. Ddk. III. 292., 200. (Tč. ).