Usnouti
Usnouti. Iterativum dle Jg. usýpati, ale lid užívá usínati dle falešné obdoby, jakoby usnu náleželo k slovesům třídy prvé kmene nosovým m a n zavřeného, jako jsou utnu — utínám, upnu — upínám, užnu — uží- nám. Bačk v Km. 1889. 229., Vm. v Km. 1888. 679, 1889. 229. — abs. Když počínal usýpati i usnul. GR. Mus. 1862. 370. Všeci usnuli, enom moja naj milejší leží v košuli Val. Vck. A sen tepruv usípá brně (= tma; transgr.) Alx. V. 1395. (dle Výb. I. 1115.). Ambr. Kořínek v List. fil. 1885 277.-278. píše: A sen teprv usýpá (= na sebe sype, chvatně hází) brně (akkus. = brnění). Vz tam více. — kde. U-lo mu slovo na rtech. Hrts. Ohlas usnul v houští. Vrch. — jak : tvrdě, Hrts. na chvíli. Šml. Usíná bolesť z povolna. Hdk. Ptáček s písní usíná. Goll. — jak proč. Často pravým snem nemohúc pro ně (děti) usnúti. Št. Kn. š. 69.