Usobiti
Usobiti, il, en, ení; usobovati = získati, sich aneignen, erlangen. — si čeho kde. Hezkého jmění si na vojně usobil. Us. (Jg. ) — sobě co. Rk. — co k čemu. Což jsi slyšal do sie doby, k tomu svój smysl uso- bie. St. skl. III. 229 — se = na sobě sa- mém se založiti, osobnosť a samostatnosť svou zvýšiti. Pal. (Mus. I. b. 110).