Ustanoviti
Ustanoviti, il, en, ení; ustanovovati = postaviti, upevniti, feststellen; učiniti, usa- diti, zříditi, anordnen, bestellen, verordnen, beordern, bestimmen; určiti, uložiti, odlo- žiti, vykázati, vyměřiti, bestimmen, festset- zen, einsetzen, anordnen, Verfügung treffen; ustanoviti se na čem, přestati na čem. wo- rauf beruhen; souditi, mysliti, urtheilen, Urtheil fällen, sagen, denken; rozmysliti se, předsevzíti, sich entschliessen, einen Ent- schluss fassen, sich vornehmen; objednati, bestellen, aufnehmen; se = postaviti se, sich stellen, erscheinen; upokojiti se, seine Be- ruhigung rinden; ustrnouti se na čem, té mysli býti, entschliessen, Entschluss fassen. Jg. Vz Ustaviti. — abs. Každá vrchnosť u. může, co chce. Kom. — co, koho: město (založiti), poručení (naříditi), čas, místo, svá- tek, D.. mysl (obfirmare), V., dědice, Pr. měst., právo (dáti), míru, Us., pacholka ně- kam (dostaviti, přivésti). Bern. U. míru úro- kovou, výminky. Us. Dch. Bůh řád ten ustanovil. Sš. II. 33. Meze jednotlivých žup u. jest nemožno; U. příjmy biskupa, novou víru a zákony. Ddk. IV. 132., 267.. III. 304. Myslili jsú na ty rady, jichž jsú nemohli u. Ž. wit. 20. 12. — čeho: svěcených za kněze šp.. místo: co (svěcené). Jg. — co koho čím: lodí spuštěním kotví (upevniti). Let Troj., Jel. Někoho králem ustanoviti, V., Br., písařem. Jel. Tímto ustanovením ustanovu- jeme, aby.... CJB. 389. Kroka po sobě soudcem a správcem u-vil. Brt. S. 3. vyd. 65. U. někoho podkomořím. Tov. 24. Aby- chom to vynesením nálezu našeho ustano- vili; Ustanovil bratra svého Otíka vůdcem; Tedy u-jeme tohoto vaším knížetem. Ddk. II. 252., 392., IV. 193. — koho, se nad kým. Knížata nad lidem. Br. Někoho správ- cím nad jinými. V. U. se nad čím = u. se na čem. Aby se jeho milosť nad tím dále ráčil ustanoviti. Ottersd. Aj toť jsem tě u-vil nade vší zemí. BO. — co, koho zač. Nad nimi jsem tě ustanovil za krále, Br., za poručníka. D., Ros. To za právo od dnešního dne po věčné časy jsme u-li. Zř. F. I. A. X., 5., 4., 2. JMK, na tomto jest se snésti a za zřízení zemské u. ráčil. Zř. F. I. A. IX. An ho (Krista) Bůh zkříšením a oslavením za úhelný kámen budovy nové úmluvy u-vil; Bůh jej (Mojžíše) za vysvo- boditele lidu svému u-vil; Že Bůh skutečně Pavla za apoštola mezi neobřízkou (= po- hany) u-vil. Sš. Sk. 47., 82., II. 21. (Hý. ). Chystal se u. ho sobě za nástupce; Anselm byl při ní (při výpravě) u-ven za legata. Ddk. III. 49., 157. (Tč. ). U. někoho za faráře nebo: farářem; nikoli: co faráře). Brt. — koho místo koho. Místo jiného někoho k něčemu u. V. — komu co. Místo a den někomu (k smlouvě) u.; hospodu, obydlí někomu u. = objednati. Na Slov. Bern. Koni jádro u. Db. Komu ji (svátosť) u-vil. BR. II. 119. Tato koruna byla původně králi B. ustanovena. Ddk. II. 58. — co, se v čem. Srdce v něčem u. = ustanoviti se na čem, přestati na čem. Kom. Měli sjíti se v Do- bříši, aby u-li v té věci něco konečného. Pal. Dj. 1. 101. Proč by veškerou naději v Bohu u. měli. Sš. L. 125. Srdce mé v tobě se ustanoví = upokojí se. Kom. V tom se u-vil, aby.... Us. Čo sa v právoch u-ví, dobré jest věděti. Na Slov. Tč. V mysli své se ustanovil potrestati je. Ddk. II. 402. Ustanovil, aby... Us. — co, se o čem = souditi, mysliti. O té věci nic jistého ne- ustanovili. Bern. O vlastním srdci sám ať ustanovíš. Enc. Ku které říši náleželo při- lnouti, o tom nebylo ovšem nesnadné se u.; Týmž časem také u-no se o válce s Uhry. Ddk. II. 71., 95. — co kde = rozmysliti se, předsevzíti. U sebe nějakou práci u. Jg. U. u sebe, že... Jg. Tehdy při těch ho- rách minci naši u. ráčíme. Nar. o h. a k. A nebyl-liby na týchž horách žádný perk mistr ustanoven. Ib. Jakmile se nové za- stupitelstvo v obci ustanoví. Pr. Oslavení to od počátku v radě boží u-no. Sš. J. 202. U-viv se v městě, shromáždil na 1000 mužů vůkol sebe. Ddk. II. 383. V rozlehlé mý- tině lesní býti se u-vili, Stand halten. Ddk. II. 428. Na každém sněmu tak jsme se usta- novovali. Arch. II. 19. Apoštolé u-li před- stavence v církvi; A ustanovivše jim po církvech presbytery. Sš. I. 148., Sk. 171. — koho, se k čemu. U. čas ke trojímu stání, die Zeit für drei Tagsatzungen ausmessen. J. tr. Nevinného lestivě u. k právu. Na Slov. Tč. Jakoby Bůh člověka toho k věčné slávě, onoho k věčné zátratě u-voval; Bůh nikoho k věčné smrti neustanovil; U-ven den k tomu veřejnému a slavnému výslechu. Sš. 1. 104., II. 182., Sk. 147. Král svého syna roku 1151. u-vil k stavu kněžskému; Kapitola u-ví k tomu výkonu některého podbiskupa; Konečně nucen byl Přemysl Otakar u. den a území k neodvratně hlavní bitvě. Ddk. III. 272., V. 307., VI. 191. (Tč). A tu aby byl řád u-ven neřádem ku pora- žení. Arch. III. 329. r. 1421. — co, koho se jak. U. něco na jisto. Us. To aby bylo zachováváno, z moci apoštolské u-jeme; Ustanovilť se tedy s vůlí předních zemí položiti konec liturgie slovanské; Robert první od starého obyčeje upustil a probošta v nynějším smyslu slova u-vil. Ddk. III. 270., 356., III. 45. U. úřadníky z moci své. Chč. 303. A tu se u-li páni s pány Pražany za jeden člověk. Let. 90. — kdy. Na dnešek jest východ u-ven. Dch. Z jara u-vil se Bře- tislav vyslati nového biskupa do Mohuče na vysvěcení; Vipert bera se na Míšeň, u-vil se v třetí den cesty pod hradem Donínem. Ddk. 370, 393. Bůh Pavla k tomu u-vil již v životě mateřském; Obyčej, dle něhož otec před smrtí poručenstvím ustanovoval, jak.. Sš. II. 13., 44. (Hý. ). (Tyto prostředky) jsme my ode dnešního dne po věčné časy za právo u-li. Zř. F. I. A. X. 5. — se s kým oč. Tu se u-li páni s pány pražskými za jeden člověk. Let. 90. Markrabě nebožčík se u-vil s pány i s zemany, aby o tu věc nebylo pohoněno. Půh. II. 322. Abychom se s tvú radú o obecný prospěch ustano- vili. Arch. I. 40. — se na čem (v čem) = ustrnouti na čem, něco jistého uzavříti. Nevím, na čem se ustanovili v radách svých. Jel. Na tom se v mysli ustanovil. Jel. Páni na tom se ustanovili a nalezli. O z D. Ne že by Bůh teprv po nějakém přemetu (pře- mítání) příčin kladných a záporných na ně- čem se ustanovil. Sš. II. 85. Na tom se v mysli ustanovil. BR. II. 8. a. Na čemž se v Brně ustanoví, to chtí zemanóm po- věděti. Půh. II. 549. Vintíř u-vil se v do- spělém věku na tom, že zřekne se světa; Jindřich, chtěje válku předejíti, u-vil se na dobývání Míšně. Ddk. II. 102., 276. (Tč. ). Sigmund již se také byl se sborem na tom u-vil, že...; Není nám známo, ani co císař odpověděti dal, ani na čem se sněm konečně u-vil, že se na tom všichni jednostejně u-li. Pal. Dj. III. 3. 144., 259., V. 1. 412. Na tom se mi mysl ustanovila. Kom. Nemohu se na ničem jistém u. Ros. — V. — koho, se kam: do chrámu (postaviti se, přijíti). Na Slov. Baiz. Kristus u-vil jest Petra mezi obřezo- vané, t. mezi židy. Hus III. 47. — co po čem: kněží po městech. Štelc. — co nač: trest na zpronevěření. Ml. — co s čím. Potřeby zemské ustanovují se s 1000000 zl., šp m. potřeby zemské vyměřují se v summě jednoho milionu zl. nebo: ustanovuji se na 1000000 zl. Šb., Š. a Ž. — s inft. Usta- novil jsem tak dlouho zůstati. Bern. Tuť u-vil se posléze císař zanechati obléhání a vyjíti ze Slez; Vratislav u-vil se poslati... Ddk. II. 86., 333.. U-vil tehda do Španěl se podati. Sš. I. 6. — aby. Rada ustano- vila a nařídila, aby... V. U-vil, aby svátosť nejsvětější za lačna se přijímala. Sš. Sk. 239., Troj., Kom. — že. Ustanovil jsem u sebe, že ho odeženu. Us. Ustanovil jsem i se na tom, že se chci pomstiti. Jel. — se. U-li jsme se... Arch. II. 285. Vz předchá- zející. — se také = utišiti se. V Krkonš. Kb. Nemohla sem se u-viť (= kašel upo- kojiti). Us. U Žamb. Dbv.