Ustaný
Ustaný; -ustán, a, o = obdržený stáním, staný. U. právo, das Kontumazrecht. Vz Právo, Stanný. O u-ném právě, když jiný ku právu žaluje než ten, kdo ručil. NB. Tč. 39. Druhá strana, na které jest právo u-né. Arch II. 512. Aby každý k vysvědčování půhonů stál, pakliby nestál, aby naň ustané dáno bylo, leč by toho příčina bezelstná byla. Boč. Tov. Též relacie miestopurkrabie práv před ním u-ných vše se v ty knihy menšie zápisné zapisují; Což u-ných práv jest v komoře před králem, ty činiti má jeden z pánóv nebo z vládyk. Vš. Jir. 355.