Ústo
Ústo, a, n. Ú., sopky, die Oeffnung des Kraters. Dch. — Ústo, os, stoma, die Mün- dung, hořejní otvor ústroje dutého otevře- ného n. částky duté a otevřené ku př. na korunách. Rst. 189., 511., Nz. — Ú., der Mund. Považ, jakou důstojnosť má ú. tvoje! Považ, jaké hostiny ústo tvoje účastno bývá. Sš. II. 124. (Hý. ). — Obyč. jenom ve frasi: s ústo. Sousta chleba nemá (s ústa chleba). Zlob. Vz Ústa.