Ústrk
Ústrk, u, m. = ustrčení, der Schub, Stoss. Zlob. — Ú. = půtka, der Streit. Časté ú-ky mezi sebou mívali. Ý. Ti nemají mezi sebú o tu věc žádných ústrkov míti ani póhonóv. Půh. II. 627. Do ti dlouho jsme s nimi o to ú měli. Žer. Sn. 133. — Ú. = oč se kdo ustrčil, závada, překážka, der Anstoss. Ústr- kům (kamení atd. ) se vyhnouti. Kom. Aby žádné překážky, ani jakého ú-ku v té živ- nosti neměl. Hosp. instr. 1574., Ú. = po- horšení, der Anstoss. Ros. — Ú. = lesť, die List Žádného ú-ku v něčem nečiniti. Dipl. 1409. — Ú., Zurücksetzung, Verletzung, Injurie. Dch. Zakusil jsem od něho leda samých ú-kův. Us. Šd.