Ustrnouti
Ustrnouti, ul, utí = strnouti, trnouti, vězeti, státi nepohnutelně, erstarren, starren, starrend stehen bleiben; nepohnutým státi pro ducha násilné hnutí, unbeweglich stehen, starren; na něčem nepohnutě zůstati, usta- noviti se, worauf bestehen, beharren, bleiben, fest beschliessen. bestimmen, fest glauben; užasnouti, zaraziti se, stanouti, erschrecken, erstaunen, zusammenfahren, vor Furcht er- starren, stutzen, sich entsetzen; se = ustr- nouti, litovati, smilovati se, sich erbarmen. Jg. U., strb. ustrBmnąti, strmým se státi. Gb. Hl. 111. — abs. Tu rozum ustrne. Hus I. 42. U-nul jako sloup. Us. Pngr. Až ustrnu (kopie) v březe. Alx. V. v. 582. — kde v čem (čím). Kus dřeva s hrotem v jeho prsech ustrnul. Troj. U. ve svých hříších, Br., v myšlénkách. Nz. Ty nemoci v masie ustrnuly. Sal. Ustirnul jsem v jílu. Ž. wif. 68, 3., 9. 16. Vší svou myslí v něm u-li. Jel. En. m. 75. U. v radostech. Hus III. 229. I u-nul jest ten kámen v čele jeho. Bj. Ne- mají myslí svou v Aegyptě ustrnouti (das Herz an Aeg. hängen). Br. Ty pak v slib- ném dědictví nadějí jsi ustrnul. Jel. Ač je byla u veliké chvále od lidí (Judith), avšak v té chvále srdcem svým neustrnula. Št. Což vidouce lidé divem ustrnuli. Sš. J. 269. Národ u-nul myšlénkou, že... Bdl. V tom rozkoš budem mieti a také pamětí tú u-nem, že... Hus III. 297. — na čem (čím jak) = setrvati. Na vedlejších věcech zákona ustrnuvše; Na tom výkladu druzí vykladači u-li; Na vněšné spravedlnosti u.; Ale no- vější vykladači ustrnují na tom, že... Sš. I. 107., II. 61., L. 153., J. 54. (Hý. ). U. na něčem, Skl. III. 197. a j., se na čem. Skl. IV. 184. Nějakou modlitbu přečte a na tom ustrne, že sobě tím milosti u Boha zaslou- žil; Na tom u-li, že veliké pobožnosti do- kázali; Pokrytci obyčej mají na zevnitřních věcech u., větší pak věci opouštějí; Těm píše, kteří na samé historické víře ustrnuvše životem šlechetným jí nepotvrzovali. BR II. 26. b., 287. b., 316. a., 785. a. (Šd. ). A zra- kem na něm u-nuv. Sš. Sk. 168. Již prve na tom byl ustrnul, co by činiti měl; Na něčem v jistotě u.; Na tom ustrnuli, abychom válku před sebe vzali. V. Na tom ustrnul, aby Římany zahladil. Flav. Aby ne vždycky na velikých věcech svou myslí ustrnul. Ottersd. Ustrnul jsem na tom, že knihy ne tak, jako hlasy lidí prospívají. Eus. U. na něčem zrakem, myslí; u. na myšlénkách. Nz. — nad čím, proč = užasnouti. Pohano- křesťané nad tím u-li. Sš. II. 25. Až jsem nad tím ustrnul. Ros. U. strachem, Jg., le- knutím, Ml., pro strach (za příčinou strachu). Bern. Podivem u. lépe než: podivem se u. Jg. — se. Ustrň se bože. Zlob. — se nad kým. Ustrňte se nad ubohou vlastí. Sš. Snt. 82. U-niž se přece jednou nad svou bídou. Sš. Bs. 63. (Hý. ). Milosrdný má nad bídným se u. Kom. — Sych., Ml. — se na čem. Ustr- nuli se na tom. Skl. I. 84.