Ustrojiti
Ustrojiti, il, en, ení; ustrojovati, ustrá- jeti, el, en, ení = přistrojiti, uchystati, zu- bereiten, zurichten, zuschicken; obléci, an- ziehen, anlegen. Jg. — co: jídla, U., mlýn, Vys., vlasy komu, Šm., koně, anschirren. Us. Šd. Dříve než nepřátelé jeho moc svou řádně u. postačili. Pal. Dj. III. 1. 354. — co komu. A jich blahu ustrájíte hroby. Sš. Sm. bs. 176. (Šd. ). Štěstí si u. Us. Dch. — co jak. Aby lásku svou k ženám podlé té lásky Páně u-jil. Sš. II. 134. Duch vládne ji (cirkvi) a ustrojuje ji uvnitř po vše věky. Pal. Dj. III. 1. 7. — co z čeho (pro koho komu). Z mé duše, bludné ovčičky, ustroj své ra- dovánky. Sš. P. 74. Bůh z nevěry jednoho lidu víru a spásu druhým ustrojuje; Kteří (Pavlovi nepřátelé) právě z cizích mozolův a potů slávu sobě ustrájeli. Sš. I. 120., 142. (Hý. ). Ustrájejí z ledovců palác pro ubohé člověčenstvo. Sš. — co kde. Bůh ustrájí duše v ústupech a v ústraních. Sš Sk. 83. (Hý. ). — co, koho čím. Bůh ji všemi ctnostmi a přednostmi bytelnými ustrojil. Sš. L 15. (Hý. ). — koho do čeho: dítě do šatů (obléci). Us. — se = pospíšiti si, D.; obléci se, Us.; uchystati se, sich an- schicken. Jel. Ustroj se již, Lazare, jdou pro tebe andělé. Sš. P. 20. Již se u-la. Us. Dch. Vidíme od té doby ustrojovati se zápas čím dále tím zjevnější. Pal. Dj. IV. 1. 130. Vi- děli jsme vznikati a ustrojovati se dvojí střed. Pal. Dj. III. 3. l58. (Šd. ). — se za co: za ženskou. Us. — koho, se k čemu (uchystati se) jak. Rk. Přej svým dcerám u. se k pouti. Sš. Sm. bs. 84. (Šd. ). I druzí apoštolé pod samým dozorem Páně se k ú- řadu apoštolskému ustrájeti musili; Aby u-li mrtevce ku pohřbu; A snad i díl domu k službám božím byl ustrojen. Sš. 1. 2., Sk. 56., 144. (Tč. ). — se v co. Ustrojovali se v jednotu. Pal. Dj. V. 2. 495. (Šd. ).