Ústup
Ústup, u, ústupek, pku, m. = ustoupení, der Rücktritt, das Weichen, Zurückweichen, die Abtretung, der Abtritt, die Koncession To je velice malý ústupek. Us. Tč. Potřebno na ústupech duchovních a na modlitbách sílu ducha sbírati Sš. P. 136., Sk. 110. (Hý. ). U-pky někoho získati. Dch. Vyklizení li- turgie slovanské z kláštera sázavského bylo zajisté nemalým ú-kem; Byl získán, ale za ú-pků, jež stěží lze ospravedlniti. Ddk. II. 357., V. 65. (Tč. ). Až do konce bez ú-pu setrvati. Ctib. Ú. stran (když soudcové se radí). Jg. — Ú. = místo, kam se ustupuje, der Rückhalt, die Einsamkeit. Ú. lesní, die Waldeinsamkeit. Háj mne k zvěři v ú. loudi. Puch. —Ú. = couvání der Rückmarsch, -zug. S. N. XI. 57., 256. Ú. nucený. Čsk. I zvěděliť asi již o nechvalitebném jeho ú-pu. Ddk. II. 404. — Ú. = výstupek, vedlejší po- koj, komůrka, výklenek, pavlač atd., das Nebenzimmer, der Erker. V. U. okenný, die Fensterschmiege. Soukromí v pokojích ústupkové. Jel. Pravda má mnohé ú-ky (v skrýších obývá). Us. V slovích ú-ků hle- dáš Jel. Zdělal ú-ky ve zdi domu. Br. — Ú. mořský = zátoka, Meerbusen, m. L. — Ú-ky v hora. vz KP. III. 73. Strosse. Ab- satz eines Abbaustosses. Hř. 97. — Ú., Austup, ves v Boskovicku na Mor. — Ú. ve zdi = místo, kde se užší zeď začíná, der Absatz. L. — Ú., die Schande, Schmach. Jemu se nemalý ú. stal. Cf. Ustoupení. Gl. 352. V Jg. Slov. dle Gl. chybně = ujma.