Úsvit, usvít, úsvět
Úsvit, usvít, úsvět, u, m., úsvita, úsvěta, y, f. = svitání, rozednívání, die Morgen- dämmerung. V MV. nepravá glossa. Pa. Do úsvieta leže. Rkk. Na usvítě, na úsvitě, im Morgengrauen. Ž. wit. 118. 148., Dch., Šd., Ž. brn., BO.; na Slov.: na zorách. S úsvitou = na úsvitě. D. Král vstal na prvém úsvitě. BO. Z večera jablunku sadila, na úsvitě se jí ujala. Sš. P. 437. Na úsvitě poslal Bře- tislav k řečenému županu. Ddk. II. 327. Ráno před úsvitem vpadl Žižka do Vožice. Pal. Dj. III. 1. 353. Ranní ú. Tyl. Potom na úsvitě šla Anička z domu. NB. Tč. 248. Ú. nové doby, Anbruch einer neuen Zeit. Us. Dch. Bubnování k úsvitě. Bur. Vz Úsvitka. Usvítati se, usvitnouti, dämmern, tagen.
Už se u-tá (svítá). Us. Tč. Vz Usvetnouti.
Usvítiti, il, cen, ení, anzünden, erleuch-
ten. — co. Usviť ščípu, už je tma. Jedna
svíčka neusvítí celou jizbu. Na Bezk. Tč.