Ušinouti
Ušinouti, ul, ut, utí; ušinovati = uhnou- ti, wegbeugen; uchýliti se, obrátiti se, ab- weichen; se = uchýliti se, uhnouti se, sich abwenden, wegbeugen, abweichen, abkom- men. — (se) odkud (kam). U. s pravé cesty. Jel. U. se s pravé cesty. D. U. z pří- mých cest. Kom. Nikam ani na levo ani na pravo z koleje a od svých stezek, BO., z dráhy té neušinujíce. Sš. II. 70. — (se) od čeho. U. od pravé cesty. Sych. U. se od pravé cesty, D., se od zákona. Br. — (se) kam. U. na freje. Har. Každý se na jisté místo ušinul. Tabl. Zuz. — se komu kam: na stranu. Ros. — se komu kde. Ušinula se mu lávka pod nohama. Mor. Šd.