Úštipek
Úštipek, pku, m. = něco uštípnutého, das Abgezwickte, Abgekneipte, Abgespaltene. Us. — Úštipky = přeháňky, poslíčky, pří- šlehy, zvěstujíeí bolesti před porodem, die Rüpfer. Us. — Ú. svědomí, Gewissensbisse, m. Šm. — Úštipek a pl. úštipky = štiplavá slova, die Stichelei, Neckerei, Spötterei, der Spott. V. Ú. — důtka, úsměšky, pošměšky, úšklibky, uštipačnosť, špičky. D. Ú-ky sná- šeti. Záv. S ú-ky na koho dorývati, Flav., dotírati. Us. Uštipků rozličných pocítiti: S ú-ky se potkati. Rvač. A ty vždy, Blažku, s ú-pkem mluvíš. NB. Tč. 235. Tolik vložil ú-pků doskočných do listu svého, že.. Pal. Dj. IV. 2. 399. U. jedovatý. Kom. Jestliže co v řečňování kratochvilného přiměšuješ, žerty ať jsou, ne úštipky. Kom. Má úštipky co palice. Vz Hrubý, Uštěpačný. Č.