Uťatý
Uťatý; uťat, a, o, abgehauen, gestutzt, abgestuzt. U. listy věnečenky kretické. Rst. 512. U. svlačec. Nz. lk. U- kus (tříska). V. On (kocour) tam leží za ploty, ocásek má uťatý. Sš. P. 711. — od čeho. Jakož Jan vysoce jemu na česť sáhl pravě, že by byl od šibenice uťatý. Sd. kn. op.