Utéci abs
Utéci abs. Svému nikdo neujde, byť i třeba utíkal. Zvon II. 532. Kde bijí, tam uteč. Us. Ib. III. 331. — co. Utekl ženu a děti = od ženy a dětí. Mor. Č. 1. X. 443. — jak. Utíkal, jakoby mu paty hořely; Utíkal skokem, během běhoucím, jakoby mu pod koleny namazal. Litom. 74., 40., 89. Utíkal, jak s horkou kaší (rychle). Us. Dni utekajú, akoby kamene do vody metal; Uteká, akoby mu zem pod nohami horela. Rízp. 62., 175. — odkud. Uteká, jako bludná ovca od košiara. Mus. slov. V. 37. — se = předběhnouti. Jedna z nich utekla se. Frant. 20, 19.