Útek
Útek, tku, m. = příze, kterou tkadlec člunkem do osnovy vetkává, vetkání, der Webel, Einschlag, Eintrag im Gewebe. V., Kom, Sych. U. i osnova špatna (vz Ni- čema); Ani osnovy ani útku nemá. Č. M. 566., 619. Útku se mu nedostává (když komu co vystačiti nemůže). Vz Nesnáze. Č., Ros.; 2. = nedostává se mu výmluvy. Vz Vý- mluva, Mlčeti, Osnova. Č., Lb.