ÚtekÚtek (outek), tku m. =
druh přediva, který se za tkacím stavem člunkem osnovou prohazuje, dle určité vazby s touto pro- vazuje a tím tkaninu tvoří. Ott. XVIII. 998. Příze, jdoucí po délce stavu slove osnova, po šířce stavu jde outek. Litom. 67. — 30*
U., trama. Rozk. P. 2425., Bhm. hex. 776., Mam
. A. 36a.