Utěšený
Utěšený; -en, a, o = potěšený (pass. ), erfreut, ergötzt, vergnügt, beruhigt, getrö- stet. St. skl. II. 37. U. mysl. D. — na čem. Ktož ctí otcě, u-šen bude na dětech. Hus 1. 147. — čím. Málo tím jest u-šen. Us. Dch. Tehdy větší radostí srdce naše bude utě- šeno. Hus II. 189. — U. (act. ) = utěšující, kratochvilný, veselý, utěšený, ergötzend, ver- gnügend, unterhaltend, beruhigend, tröstend, froh, freudenvoll, angenehm. U přátelé, zdraví, život. Jel. Nemíti žádné utěšené chví- le. Us. — komu. Zda ten komu bude utě- šený, ktož jest sám sobě těžký a tesklivý. Jel. Veselé a u-né mysli býti. Us. Dch. Duom veselý a knihy u-né, proto že lidé v tom domu jsú veselí a v knihách utěšenie mají. Hus I. 135. (Tč. ). — U. = příjemný, libý, lahodný, milostný, pěkný, lieblich, an- genehm, niedlich, artig, fein, schön. U. kví- tek. Sych. Zuzana byla velmi u. Br. U. mlá- denec, Klat., pacholátko, dítě. Sych. Vlko- lak mal tri dcéry. Najmladšie z nich bola velmi u-ná. Ht. Sl. ml. 211. Mal on jednu u-nú mladuškú dcéru. Dbš. Sl. pov. I. 125. (Šd. ). Počali vraceti se dnové utěšenější; Pomřelo veliké množství panen krásných a dítek utěšených. Pal. Dj. IV. 2. 478., V. 2. 373. U-no a užitečno cos bude. Št. Ty dni u-né. Arch. III. 417. Příkladem u-ným to vysvětluje. BR. II. 78. Pan Bóh přikázal pod ztracením všeho u-ho, aby jména jeho nebrali nadarmo; I pes i vól i kóň k té věci, jemuž jest u-na, čím blíže bude k ní, tiem spieše poběhne a nedá se otehnati; Chvalme Boha vždy ze všeho, což na nás přepustí a což dobrého, u-ho nám pójčí; Uzřela Eva dřevo očima u-né a k jedení chutné. Hus 1. 107., 117., 228., II 429. (Tč. ). — k čemu. Utěšená jest k pohledění krása. Jel. — U. = veliký, hojný, recht, gehörig, gross. U. cnosť, V., hromada dukátů, Ros., příklad. Byl. Jel.