Utišiti
Utišiti, il, en, ení; utišovati = tichým učiniti, stille machen, stillen; upokojiti, uchlá- choliti, ukrotiti, beruhigen, besänftigen, mil- dern; se = utichnouti, still werden. — koho, co. V. U. shromážděný lid (řečí, pokynutím), zuřivého, D., hněv. Utišils žial môjho sr- dienka. Sl. ps. 151. — se komu. Kašel se mu utišil. Us. Dch. — se. Vítr, bouře (D. ), moře, hněvivý (Us. ), vlny (D. ) se utišily. Utišme se! Dch. Odpor konečné se utišil. Ddk. IV. 219. Králův hněv se utišil. BO. — čím: dítě hračkou. Vz U. koho.