1. Utkati
1. Utkati, utkávati = tkaje udělati, weben, webend verfertigen, abweben. Jg. — co: plátno. V. Za den utkal dva lokte. Ros. Utkával rozmluvu dále. Kos. Ol. I. 223. — komu co. Kdož ti, vdovo, utká novou řízu? Sš. Bs. 188. — z čeho. Tam z kvítnatých utkána vláken osnova roucha mu jest pe- řestá. Ib. 56. — co jak. Vše na jednu formu. Apol.