UtočitiUtočiti, il, en, ení;
utáčeti, el, en, ení;
utočovati =
točením odděliti, ukroutiti, ab- drehen, abwinden;
točením pryč vzíti, ab- zapfen, abziehen;
točením učiniti, durch's Drehen verfertigen, abdrehen, drehen;
na soustruhu udělati, abdrechseln;
moci stočiti, im Stande sein
zu drehen. Jg.
— co (čím): hřebík kleštěmi. Us. Dvě pinty vína
u. Us.
— čeho čím. Jakž bych svého vraha krvi (gt. sg. ) utočil silnú ranú
mého meče. Alx. V. v.
171. —
čeho. Jakž bych já svój koň okročil, svého vraha krvi utočil.
Alx. V. v. 170. —
komu, čeho kam. Utočil nám vína (čásť)
do sklenice. —
čeho odkud. Až kopie
z srdce krve utočie. Alx. V. v. 1517. (HP. 37). —
co kde komu (z čeho): sobě oprátku, někomu kolečko
na soustruhu. Provaz z příze někomu u. Dvě kron
. — se kde: v kole, v tanci. Us. Tč.