Utrhavý
Utrhavý = kdo druhému utrhá, jej po- mlouvá, verleumderisch, lästerig, ehrenrüh- rerisch. Läster-. ZN. U. jazyk, řeč, V., lidé, Kom., huba, Us., slova. Jel. Neutrhavý. Br. Celá ta povídka jest jen u. lež. Pal. Dj. II. 1. 171.. IV. 1. 330. Zlými lidmi a u-vými. Arch. III. 183. Slova u-vá vypouštěti; U- vých a marných řečí mnoho mluvil; Kterak vydadie lidé počet z každého slova u-vého; Doufám, že Bůh lidem u-vým nepřepustí nad pravdú zvítěziti. Hus I. 230., II. 278., 390., III. 277. (Tč. ).