Utříti
Utříti, utru, utřeš, utrou, utři, utra (ouc), třel, en, ení; utírati, utírávati = třením očistiti, ab-, aufwischen; pomlouvati, sich das Maul um Jem. wischen; pryč vzíti, ukli- diti, pobrati, podskočiti, schneutzen, weg- nehmen, weggabeln; ujeti, ušlapati, den Weg brechen, abfahren, abtreten; rozetříti, ab-, zerreiben; utroliti, umnouti, ausreiben; len, bleichen. Jg. — abs. Utři (svíčku), abych videl. Us. — co: stůl, okno, špínu, slzu, oči, hubu, ruce, Ros., nos (očistiti), svíčku, V., cestu (ujeti, ušlapati), Ros., len (lámati), barvu (rozetříti). Us. Utřel ústa, hubu (suchou hubu), nos = špatně pochodil, nedostal nic. Us. Dch., Vrů. Podal jej (=jí) on ručník; Utri svoje líčka. Sl. ps. 94. Ruka ruku utírá, noha nohu podpírá. Tč. — (ko- mu) co čím: sobě nos, čelo šátkem, Us., pysky šátkem. Kom. Na hrobě klečela, ža- lostně plakala a bílým šátečkem oči utírala; Bíleným šátečkem čelo mu utírá, zeleným prútečkera muchy mu oháňá; Čím bych si černé oči utírala? Sš. P. 80., 122., 727. A ona si utierala bielou šatkou slzičky. Na Slov. Tč. Býku rohy pilou u. Aesop. Někým nos si u. (málo si ho vážiti). Záv. — sobě co o koho: hubu (pomlouvati). Sych. — (co) komu. Pěkně jim všem utřel (podsko- čil, ošidil je). Ústa někomu u. = od úst něco mu vzíti. D. Já ti utřu (= dám jednu). Us. u Litovle. Kčr. Tak ti jednu utřu (= vylepím). Mor. Šd. Cosi se ti utře (= utržíš něco). Mor. Šd. Statek se prodal a Vašek si utřel hubu. Us. Šd. Utři si nos, když chceš se starším mluviť. Na Ostrav. Tč. Dvanáct šátek sem zedrala, co sem mu meč utěrala; Neplač, nenaříkej, utři sobě oči, ať se ti srdečko přes půl nerozskoči; Ončic (= on tiť) vyšel za ňu, utřel ji to ličko; Tu máš šátek a utři si svoje černé očičko. Sš. P. 132., 381., 497., 598. (Tč. ). — co kam. Voba do jednoho šátečka voči sme hotírali. Brt. P. 102., Čes. mor. ps. 138. Do šátečku utírala. Er. P. 149. — kde. Utřelo se mu u samé huby. Us. Šd. A ten pátý pod okénkem utírá oči. Slez. ps. Šd. — si co od čeho. Utři si od toho ústa. Ml. S. — co odkud. Někomu pot s čela u. Ml. Ciesař s hrozným hněvem sede pyše, utieraje potu s čela. Kat. 220. Slzy rukou sobě z oči u. Us. Tč. — co kde: barvu na kameně. V. — čeho: pšenice, ječmene (čásť = umnouti). Ros. — se o koho = pomlouvati jej. Každý se o nás utírá. Vz Pomlouvač, Utrhač. Lb.