Útvar
Útvar, u, m. = něco utvářeného; obzvl. pak zove se tak v geologii jistá postoupná řada skalin, vyznačující se pravidelným po- řádkem, jak na sebe sledují a buď úplným nedostatkem zkamenělin aneb vyskytujícími se určitými zkamenělinami, tak že pravdě podoben jest jejich původ současný a způ- sobený stejnými podmínkami. S. N. Útvar zemský = soubor všech hornin, které vzni- kly v stejných poměrech v dobách po sobě jdoucích, které nemají buď žádných zka- menělin aneb vynikají zbytky zvláštního příbuzného tvorstva. Blř. Vz Schd. II. 92., 98., Bř. N. 251., KP. III. 42. Die Formation, das Gebilde, die Bildung, Gestalt. Ú. = soujem současně utvořených hornin. Útvar uhlí kamenného a hnědého. Ú. = soujem stejných žil, pramenů v jednom okrslku. Vys. Ú. hnědouhelní, kamenouhelní. Mus. Útvar 1. vrstevnatý, vz: Prvohory, Druho- hory, Třetihory; 2. ú. naplavenín, vz: Na- plaveniny. Bř. Útvar:. 1. silurský, 2. de- vonský, 3. kamenouhelný, 4. permský. Vz Prvohory. Bř. Ú. 1. triasový, 2. jurský, 3. křídový. Vz Druhohory. Ú. 1. numilitový, 2. hnědého uhlí. Bř. Útvar nepravý, lichý. U. prvotní, druhotní; žďární a sopeční, Šp., křidlicový, čtvrtohorní, eocenový, mioceno- vý, pliocenový, třetihorní. Schd. II. 100., 133., 129., 127., 131., 119., 125., 114., 102., 116., Bř. N. 258., 234., 263., 264., 261., 255., 262. Ú. sladkovodný. Wassersüsag., uhelný, Steinkohlenformation, mořský, Marinegebil- de, jurský, Juraformation, přechodný, Uiber- gangsgebirge, neptunický, neptunisches G., plutonický, plutonisches G., vulkanický n. sopečný, vulkanisches G., ohnirodný, pyro- genes G., rnetamorfický, metamorphisehes G. Nz. Ú. prahorních břidlic; rulový, dévonský, permský, kamenouhelný n. karbonový, silur- ský, neogenový (mladší třetihory), křídový, triasový, laurentiuský (rulový), huronský, kambrický, vyvřelý ú. v době huronské, kamenouhelný (hlubší, vyšší, alpský), jur- ský (v Polsku a v hor. Slezsku, v Alpách, v karpatských zemích a v Moravě, kolem prahorních skupenin Slovenska, v Sedmi- hradsku, v Banátě a v již. Uhrách, v Pěti- kostelí, v Rusku; vyvřelé hmoty jurského ú-ru; svrchní, střední, spodní stupeň jur- ského ú-ru), kvádrového pískovce, křídový (severního, jižního rázu, v Brunšvicku, v Ha- noversku, v Teutoburském lese, ve Vest- falsku, ve Francii, v západní Europě, ve středních Čechách od Bílé hory přes Řen- čov a Žbán k Oharce a k Litoměřickému Středohoří, mezi Labem a Jizerou, na vý- chodní straně Jizery, u Zámrsk a Police, v Alpách, Krasu a v Chorvatsku a v Dal- macii, v Moravě, v Beskydech, ve Sloven- sku a Sedmihradsku, v Bukovině), gosav- ský, mladší třetihorní ú. severního rázu, hnědouhelný v Čechách, mladší třetihorní u. jižního rázu, subapeninský. Vz Krč. 213., 214., 225., 260., 272., 473., 493., 525., 566., 567., 654., 678., 682., 693., 701, 704., 708., 709., 710., 712., 713., 714., 715., 716., 717., 718., 722., 778., 779., 780., 782., 785., 788., 790., 797., 793., 801., 802., 806., 808., 809., 812., 886., 927., 956. Ú. semknutý, gedrängte Formation. Čsk. Jak to obyčejné v ú-rech křídových přichází. Sš. L. 33. Místa v útva- rech kotlinových. Ddk. IV. 126. Vnější a vnitřní ú. země. Ddk. III. 228. Listový ú., die Blattform, houbový ú, das Pilzgebilde, životný ú., die Lebensform. Dch. Ú-rem těla rozdílní. MP. Ú. pobláničný, das Epithelial- gebilde. Nz. lk. Češti panovníci měli vliv na státní ú-ry střední Europ; Jakož s dosta- tek prokazuje všude vyvinutý ú. soudů bo- žích čili ordalií. Ddk IV. 190., 239. (Tč. ). Ú. oddílový setniční, Kompagnie-Abthei- lungs-Kolonne. Vz S. N. XI. 79. Tažitelnosť vnitřních ú-rů kožních; ú-ry kožní syrové kůže. Šp. Ú. věty, das Satzgebilde. Nz.