Úvaha
Úvaha, y, f. = uvážení, rozvážení, die Erwägung, Uiberlegung. Činiti s úvahou. Mladý a ještě bez úvahy. Vzíti, bráti něco na (v) úvahu (vyšetřovati, uvažovati). Er., Dch. U. o čem. Rk. Ta věc žádá důkladné úvahy; Trvati na vážných u-hách; Ta věc by se neměla pouštěti z ú-hy; Závěrečná ú., Schlusserwägung, das Resumé. Dch. Ú. bez odvahy mrtva jest, k štěstí životnému aspoň nevede. Šml. Od kteréž synody pře v ú-hu byla vzata; A co by dále náleželo činiti, s ním vzal v úvahu; Snažným jeho
prosbám a ú-hám o výtečných ctnostech bi-
skupových nepodařilo se nálezu zadržeti;
K domnění tomu vede nás následující u.
Ddk. II. 233... 382., 448., III. 134. — Ú. =
skutek rozvážený, přemýšlení, die Bemer-
kung, Betrachtung, der Gedanke über etwas.
Marek. Dám ti na všecko své ú-hy. L. — Ú. spisu (recense), die Kritik, Recension, kritische Erwägung. Krok., J. tr.