UvařitiUvařiti, il, en, ení, kochen, abkochen. V. —
abs. Dyž uvaříš, bude uvařeno (je mi to jednako). Us. Brt
. —
co. Hu hu húkše, mama vaří lukše, až uvaří, také dá, Janíček se napapá
. Sš
. P. 508. Každý blázen kaši uvaří, když je krupice a máslo. Pk. —
co komu: oběd. Us. Co jste si tam u-li, to si sněste sami
. Dch
. —
co, se kde: v hrnci,
na krbu. Us
. Polívku
při maličkém polínku u. Er
. P. 351. —
co v čem. Uvař mu ho
v teplém mléce. Er. P. 477. —
co komu k čemu, nač. Uvař mu ho k sní- daníčku; Uvař něco k obědu
. Sš. Ps. 168., 676. Uvař mi ju (hlavu) na večeru. Dbš. Sl.
pov. I. 82. —
kdy.
O svatbě se musil ten ptáček uvařit. Kn. poh. 173. —
čeho nač: hrachu na oběd
. Us. Brt. —
co z čeho. Us. —
se. Co se doma uvaří, má se doma snísti
. Us. Vtáčok sa uvaril a čo sa komu došlo oblíznúť, na tom musel prestať
. Dbš. Sl. pov. I
. 230
. —
co jak: na kyselo
. Us.