Uvážení
Uvážení, í, n. = rozmyšlení, rozložení, potaz, die Erwägung, Uiberlegung, Beur- theilung, Beherzigung, der Betracht. U. ně- čeho. Kom. S u-ním (s rozmyslem, úmyslně); se zdravým rozmyslem a u-ním; radu ně- komu k uvážení poručiti; bez u. a rady. V. S pilností a u-ním od počátku až do konce něco čísti. Pr. M. Ta věc jest u. hodna. Us. Dch. Abych Jim Milostem to přednesl a na u. jim podal; Abyste ve své laskavé u. to ráčili povzíti. Žer. Pro dávní k němu lásku a v u. uděleného jemu vyznamenání...; Tak důležitou listinu výsadní nevydal asi bez u. bedlivého kníže Soběslav. Ddk. II. 284., IV. 25. (Tč. ). Po u. té věci povolán jest Podstacký. Vz Abstrakta. Žer. Záp. II. 168. Což k dalšímu u. pánů stavů připouštím. Žer. 325. V u. něco míti. Sněm 1609., Kram. V bedlivé u. něco vzíti. Kom. K u. někomu něco připouštěti. Har., V. Bedlivé a dosta- tečné uvážení. D. V pilném a bedlivém u. Pr. Bedlivé u. všech okolností. Řd. — U. = výpověď právní, rozeznání, nález, soud, das Ermessen, Gutbefinden, der Befund, Rath- schluss. V., Kom. Dle soudcova u. J. Tr. Skrze soudcův u. byl na svobodu dán. Sych. Zůstává ta pře na u. (má se ještě rozhod- nouti). Ros. A kterýžby posel tak se neza- choval, má trestán býti podlé u. toho úřadu. Zř. F. I. S. IV. Po pilném s obou stran těch věcí u. z počátku psaná narovnání upraviti jsme ráčili. Nar. o h. a k. — U. spisů = recense. Vz Úvaha.