Uvézti
Uvézti, uvezu, uvez, uveza (ouc), zl, zen, ení; uvoziti, il, zen, ení; uvážeti, žejí, žej, žeje (íc), el, en, ení; uvožovati = pryč vézti, fortführen (zu Wagen, zu Schiffe); moci vézti, im Stande sein zu führen (zu fahren); za- špiniti, zakáleti, znečistiti, beschmutzen, be- sudeln. — co. Já to uvezu (budu moci to vézti). Us. Cestu uvoziti. D. Uvoziti peřiny (ušpiniti). Pref., V. — co kam: do země (vézti). Háj. — odkud. Uváží nám obilí ze země (pryč). Us. — co kým. Ten těžar jedním koněm neuveze. Na Ostrav. Tč. Je nelze jedním koněm dreilink vína u. Arch. II. 13. Uvezeš to dvěma koňmi? Ros. — na čem. Na rychlém koni preč uvezl (od té bitvy = vjel, fuhr o. ritt davon. ) Tur. kron. — se. Uvezlo se kus břehu (= svezlo, sjelo). Mor. Šd.