Uvítati
Uvítati = přivítati, bewillkommen. — koho jak: střelbou, Us., velikou ctí. Bi- ancof. Někoho s vlídnou tváří u. Ml. Poctivě a slavně u. V. Biskup uvítal v čele své kapitoly legáta; Takovýmto tancem u-ly sbory mládenců a panen r. 1192. knížete. Ddk. IV. 102., 249. (Tč. ) — koho kde. Kníže Vladislav Otu svatého slavně v Praze u-tal; Kdež (na hradě) jej šlechta moravská uvítala velmi slavně. Ddk. II. 462., IV. 47. (Tč. ). Tak ho (Pavla) Řím uvítal v lůnu svém. Sš. Sk. 292. — se s kým. Zaviedol jich do chyže a tu sa všetci se sestrou uvítali; Keď pastierika zazrel, pekne sa s ním uvítal a kázal si všetko vyrozpráväť. Dbš. Sl. pov. I. 73., 254. — kdy. Hned po smrti knížete Kunrata u-li jsou nového panovníka s ne- výslovným jásotem. Ddk. II. 347.